.WHAT Y0U ARE, WE ALS0 WERE........................WHAT WE ARE, Y0U ALS0 WiLL BE.

Naše rozloučení

26. září 2005 v 17:28 |  -MoJe PoéSiE
Dědictví vzpomínek v rukou mých
Slyším Tě vyslovit mé jméno
Téměř vidím Tvůj úsměv, slyším smích
Cítím teplo objetí Tvého.
Ale nic než ticho tu už není…
Bylo to naše rozloučení?

Sladký miláčku, nebuď tak ustarán,
Vidím že v Tvých očích žal se zračí
Ne, nejsi tím, kdo na světě je sám
Ačkoli ten pocit máš a v mysli Tě to tlačí.

Nikdy neměla bych pomyšlení
Že tak brzo přijde dnešní den
Neměli jsme žádný čas na rozloučení
Jak svět si takhle dál může běžet jen?!

Je mi líto, že bortí se Ti svět.
Během těchto nocí budu Tě sledovat..
Odpočiň si, jdi spát, a to třeba hned
Protože můj milý, jestli mě máš rád….

…tak tohle není naše rozloučení.
Není naše rozloučení…
_________________________________________________________________
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jeanette Jeanette | 3. listopadu 2006 v 15:07 | Reagovat

Tak tohle je zřejmě můj případ!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.