.WHAT Y0U ARE, WE ALS0 WERE........................WHAT WE ARE, Y0U ALS0 WiLL BE.

Duben 2006

Nové obrázky

29. dubna 2006 v 14:03
.
.
.
.
.
.
29.4.2006
Přidány nové obrázky do Galerie -- > Horror - death - macabre

Nepochopení

19. dubna 2006 v 21:18 | HrbiTovanda |  -MoJe PoéSiE
A vlítne do cimry lítá saň.
Ruce schované za zády, vrhne se naň.
Zdobenou dýku skrývá JEJÍ dlaň.
V očích posedlost zabít - ach bože, chraň!
Už napřahuje se dlouhá paže. . .
ostří je blízko, a snad - ba že
. . . ta bolest z prvních bodných ran . . .
Dívka běduje, strachy křičí.
ONA neslyší. Dál ji ničí.
A ta se nedokáže bránit.
Jen rukou obličej si chránit.
Ale platné nic to není -
ONA, šílená v běsnění
řeže, bodá . . . žalostné úpění
Potoky krve po kůži stékají
tělo už nemůže, oči ty plakají
hlava ta klesá, vědomí se ztrácí
ta dívka za chvíli vykrvácí.
Nasládlou chuť krve cítí na rtech
vzlyká, nemůže popadnout dech.
Tělo jí ztěžklo, pohnout se nemůže
poslední, co vidí jsou krve kaluže.
Pak už jen oči do prázdnoty hledí.
Jsou jako ze skla. . . tváří tvář smrti.
ONA ji zabila z nenávisti k ní
tu mladou dívku, nevinné stvoření.
Leží tu v tratolišti krve, je to jak jatka
a s dýkou v ruce, směje se ONA. . .
- její matka.
_____________________________________________________________

Žebrák

19. dubna 2006 v 21:05 | HrbiTovanda |  -MoJe PoéSiE
Když nad hlavou tlukot srdce
znenadála neslyšís
divná úzkost obejme tě
že až strachem zakřičíš
Možná zítra nebo dneska
tělo kámen zatížil
žebrák z cesty minci sebral
pryč na kraj se odplížil
Před sebou v prachu uviděl
tu smutnou cestu svou
a snad kamínkům záviděl
že dýchat nemohou
Nad hlavou mu ptáci krouží
každý den jde slunce spát
po paprscích květy touží
vítr nepřestává vát
Zvedl zrak a tiše vyšel
chtěl vidět co bude dál
ale prach jenž kolem tančil
do očí mu vítr vál
Těžce, pomalu, den ke dnu
svou cestu si šlape dál
někdy klesne, snad až ke dnu
pak se vznáší k výšce skal
Nad hlavou mu ptáci krouží
každý den jde slunce spát
po paprsích květy touží
vítr nepřestává vát.
_________________________________________________________________

Západ slunce

19. dubna 2006 v 21:00 | HrbiTovanda |  -MoJe PoéSiE
Soumrak se v mokré košilce
položí do trávy
jezdec na luční kobylce
hvízdne a zastaví.
Slunce se v běhu ohlédne
kam ulítli mu ptáci
píchne se o věž kostela
a tiše vykrvácí . . .
_________________________________________________________________

Skřítek

19. dubna 2006 v 20:59 | HrbiTovanda |  -MoJe PoéSiE
Opilý skřítek spadnul do kytek
puklo mu srdíčko z těch jeho pitek
zaryl se vedle mě nosíkem do země
zavoněl příjemně vůně vzduch sytí . . .
studí ho ručíčky. . .
jak na ně z lahvičky vytéká pití
Opilý skřítek uprostřed kytek
špatně ho slepili upad´mu knírek
barvy se rozpily hvězdy den dopily
kytky se sklopily měsíc se rozsvítil . . .
devátá odbila
to já jsem ho shodila
________________________________________________________________

Temnota

19. dubna 2006 v 13:05 | HrbiTovanda |  -MoJe PoéSiE
Cítím svou duši
Temnou
Už vím, jak se cítí
Andělé, když padnou

Temno je přede mnou
A temno je za mnou
Co člověk udělá
Jen na zemi padnout

Na zemi padnout
A nevstát víc
Co člověk udělal
Dobrého nic
_________________________________________________________________

Bez názvu

19. dubna 2006 v 13:04 | HrbiTovanda |  -MoJe PoéSiE
Ležím
Zmaten
Nevím
Jen dech tajím
Všude kolem tma a prach
Z neznáma jde na mne strach
Tělo jako z kamene
Myšlenky v hlavě zmatené
Je tu horko
Žádný vzduch
Kolem cítím hlíny puch
Křičím . . "Pomoc!"
Hlas však vázne
Ticho . . .
Jako v hrobě, napadne mě . . .
Vytřeštím oči
Je to jasné-
Ležím v rakvi vprostřed země
Pohřben zaživa . . . !

- za pár vteřin tělo nedýchá . . .
________________________________________________________________

Starý ořešák

19. dubna 2006 v 13:03 | HrbiTovanda |  -MoJe PoéSiE
V zarostlé zahradě s malými dvířky
Co panty jim vržou a sžírá je rez
U keře břečťanu co pne se do výšky
Hledí starý ořešák do nebes

Kdo ho tam zasadil už není známo
Je stár snad celá staletí
Snad kdyby mu shůry bylo dáno
Mohl by sepsat paměti

Větve má seschlé a zkroucené
Kůra praská mu na kmeni
Sklání se k zemi znaveně
Pár ořechů hpupe se na jeho rameni

A jako kouzlem, vysvitlo slunce . . .

Paprsky, co ho šimrají ve větvích
A co je cítí až v kořenech
Probouzí v něm náhlou radost, smích
Směje se že až nepopadá dech

V tom listí ožije, roste a pučí
Strom sbírá zas nové síly
Už není slabý jak když ho mučí
Zubaté ostří pily

Do jeho koruny zas vracejí se ptáci
Prozpěvují mu své symphonie
Každý den se k němu rádi vrací
A on o svém životě jim vypravuje. . .
______________________________________________________________

já :P

19. dubna 2006 v 13:00 | HrbiTovanda |  -NěCo MáLo o Mě. . .
.
.
.
.
.
.
that´s me . . .

Zamyšlení . . . o hudbě

17. dubna 2006 v 19:58 | HřbiTovanda |  -Pocity, myšlenky, dojmy a tak všelijak podobně. . .
.
.
.
.
.
.
Napadlo vás někdy, co pro vás znamená hudba ? Pro hodně lidí je to život, únik z reality. Hudba je něco, co slyšíte a vnímáte každej den, na každým místě - ignorujete to nebo žijete pro ni? Já si bez hudby svuj život představit nedokážu. Znáte ten pocit, kdy slyšíte svou oblíbenou píseň, melodii, a přitom vám naskakuje husí kůže. . .? Chcete být přímo součástí těch taktů, uplně vás to pohltí, cítíte nepředstavitelnou euforii, chce se vám létat, je vám krásně, a zárověň možná i smutno, jak vás ta nádhera bodá u srdce? Hudba vám prochází rukama, nohama, celým tělem a chce se vám tančit, hejbat se do rytmu, zpívat a vychutnat si každej tón. . .
Hudba má dar komunikace mezi všemi, kteří jí umí naslouchat. Dovede přenášet i sdělovat emoce, dokáže nás rozplakat i konejšit. Možná to dokáží i jiné druhy umění, ale myslim si, že hudba je v tom nejuniverzálnějsí. Díky ní můžete vzpomínat na vše, co se vám v minulosti přihodilo, různé situace, protože patří do vašeho života a vnímáte ji pořád. . . Tóny vznikají díky nástrojům a na nástroj můžeme hrát díky notám a akordům. Jedním z úžasných nástrojů je hlas - ne každý má tu možnost umět zpívat a vytvářet hudbu ne melodií, ale slovy.
Kam asi až spadá historie hudby? Dokázal by vůbec někdo říct, kdy se vůbec objevily první tóny, takty, melodie? Asi ne. . . Hudba tu byla odjakživa, v přírodě třeba v zurčícím potůčku, nebo i zvířata ji používají každý den - ptačí zpěvy a tance. . .
Hudba lidi spojuje a i největší nepřátelé mohou zpívat stejnou píseň a třeba i to dělá hudbu dokonalou! Každý si může zvolit svůj styl, a svůj oblíbený hud. nástroj, ale všichni to cítíme stejně - Hudba je dokonalost sama. Naslouchejme jí a učme se jí naslouchat!
Ps: metal 4 EWA, guitar 4 EWA !!!