.WHAT Y0U ARE, WE ALS0 WERE........................WHAT WE ARE, Y0U ALS0 WiLL BE.

František Gellner - tvorba

21. ledna 2007 v 16:23 | HřbiTovanda |  +FranTišeK GellneR
Puberta
Příliš záhy lásky o hodech mně pěla,
o zhýřených nocích, o náručích děv,
příliš záhy znavil údy mého těla,
její lákavý a slibující zpěv.
Ale marně ruce mé se vztahovaly
ku prostřeným stolům, byť jen po zbytcích.
Na svá prsa, v nichž se žáry masa vzňaly,
rval jsem jenom chimér mlhovitý sníh.
Ó, ty dlouhé noci zoufalého bdění,
když se v okna jitro stále nevrací,
a když tělo, pro něž není ukojení,
v nelítostné temno tupě krvácí.
.
Demaskovaná láska
Dobře jsem jeď a dobře jsem pil
na večer ve Pšorrbroji
a v noci jsem se nasytil
smyslnou láskou tvojí.
Tvá malá ramena líbal jsem
něžně znova a znova.
V přívalu vděčnosti říkal jsem
sladká a dětinská slova.
Nevím ženo, jak v tobě ďas
vzbudil šlapanou pýchu,
že ironizovat začal's
vážnost našeho hříchu
a sliby, které se neplní,
a vášeň, co do rána zchladne,
a něhu, jež nitro nezvlní,
za niž se zastydím za dne.
Namrazilo mne. Pravdy slov tvých
vědom byl jsem si zcela.
Drzé své ruce jsem zahanben zdvih'
z tvého dívčího těla.
.
Jarní noc
Jarní noc působí sic blahodárně,
těžko však radovat se o vodě.
Má garderoba visí v zastavárně,
jako já visím v každé hospodě.
Je v světě velmi málo dobrých lidí
a ještě méně je tu kreditu;
za svoji zbytečnost v mé kapse stydí
se domovní klíč a klíč od bytu.
Rodičům lezou za nehty mé dloužky
a nešetřím jich, synek nevděčný,
a dělám všecko, jenom ne své zkoušky.
Však dobře vím: jsem člověk zbytečný.
Mne těší jen, že každý zbytečný je,
poslední trhan jak muž výtečný,
že zbytečné je všechno, co tu žije
i nežije. - Jsem člověk zbytečný.
.
Elegie
Dech tvůj vůni ovocné měl šťávy
jižních moruší,
vlas tvůj rozzařoval kol tvé hlavy
lučin ovzduší.
Plály opálem tvé šeré zraky
večer při světle,
a tvé rety jako rudé máky
žhnuly rozkvetlé.
Z knihy svého života jsem, ženo,
rval po listu list,
a všechno je spáleno, kde jméno
tvé bylo lze číst.
Ale kdo se ve svém srdci vyzná?
V rámci z mosazi
poutí světem mě tvá podobizna
všade provází.
Z těch nebyla's, na něž zapomíná
člověk pro jiné.
Dnes vím: Na tom světě žádná jiná.
A ty taky ne.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 František František | E-mail | 6. března 2008 v 19:59 | Reagovat

Bože, ten Gellner byl mistr básník. Díky za práci, co si s tím dáváte.

františek

2 Verunka Verunka | 27. srpna 2009 v 22:56 | Reagovat

Pro mě bezkonkurenčně nejlepší od Gelnera je - Drobkypod stůl hází nám osud

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.